- Pokud pro vás něco chtěli (připravit si ukázkovou hodinu, plán fundraisingu, etc.), vybodněte se na to. Jestliže budou během pohovoru chtít, abyste přehrávali scénky nebo tak něco, bojkotujte to, případně se u toho hystericky chichotejte a pak se rozbrečte.
- Přijďte pozdě, ideálně o 20 minut a víc a vymyslete si k tomu nějakou totálně debilní výmluvu. Nejlepší je ta, že ta, že jste se „totálně ztratili a vůbec to nemohli najít, protože maji úplně debilní stránky a celý je to blbě značený.“
- Když jdete někam, kde mají recepci, je prima zapomenout, jak se jmenuje místo, kam jdete. Případně člověk, za kterým jdete. Pak si zkuste vzpomenout, kamže to vlastně jdete a donuťte vrátnýho, ať jim zavolá, že „je tady nějaká pani a prej de za váma. Akorát že neví za kym. Mám jí pustit dál?“ Uděláte nesmazatelnej první dojem.
- Dejte jim najevo, že je vám úplně buřt, co vlastně dělají a že totálně nemáte páru, proč jste se na ten inzerát vlastně přihlásili. A jo vlastně, potřebujete prachy.
- Žvejkejte, hrajte si na telefonu Candy Crush (nebo hada), skákejte všem do řeči a dožadujte se kafe, páč máte děsnou kocovinu. Pozvracejte se na podlahu. Jděte na záchod a zůstaňte tam alespoň třičtvtě hodiny.
- Tvařte se celou dobu děsně znuděně nebo otráveně – nebo si pořiďte fakt příšernou kocovinu a ta se o vymletej výraz postará sama. Druhá varianta – blábolení, turborychlost vedoucí ke koktání, pocení (viz Jeliman na pohovoru) – čím víc budete vypadat jak veverka na koksu, tím líp.
- Oblečení – to je velký téma – jako asi byste neměli vypadat moc načančaně. Nebo čistě. Ideální kombo – špinavý boty + špinavý ruce (jakože echt špinavý) + špinavý smradlavý hadry (ideálně zelený, prej je to barva, která odpuzuje personalisty)
Bonus z praxe k bodu tři – Jeliman jde na schůzku, true story:
„Brý den, já jdu tady za někym do projektu XXXX.“
„No, to máte blbý, tady nic takovýho neni.“
„Fakt jo? No, to je divný. A jo, oni se vlastně jmenujou jnak, je to YYYYY.“
„No, to už je lepší, a za kym tam jdete?“
„Noooo, on se jmenuje Honza, ale teď fakt nevim, jak dál….“
„Tak když to nevim, tak si to napíšu, né?“
„Ale já to vim, akorát mi to teď vypadlo. Tak já si zavolám a zjistim to.“
*hysterický volání příteli na telefonu, ať se mi mrkne do mailu a následné vpuštění do budovy*
(Btw, nejsem úplnej dement – ale někdy si věci prostě zapomenu napsat nebo mi v nevhodné chvíli prostě vypadnou. A taky nemám chytrej telefon, tak jsem on-line jen doma. K neuvěření, co?)
Nojo, já chodím na ty pohovory v těch zelenejch šatech! Tak už vím, čím to je 😉
Sry, se ti to zdvojilo, tak jsem jeden komentář vymázla.
Víceméně to vypadá, že máš jít v černý, případně v modrý. Ale když chceš vypadat jako bohém, tak ve žlutý. Jinak jsi v hajzlu 😀
http://www.chovani.eu/ustni-pohovor-co-na-sebe-psychologie-barev/c941