Jeliman jde do práce

Jak jste si možná již někteří všimli, má lhůta pro najití práce již uplynula.
Protože jsem blbá, naivní a sebestředná, myslela jsem, že budu schopná si ta ty tři měsíce najít něco, kde za mě budou platit sociální a zdravotní.
Nestalo se.

Kdybych nebyla blbá, naivní a sebestředná, mohla jsem si teď zkusit vymrčet nějakej rekvalifikační kurz zadarmo.
Něco užitečnýho.
Třeba montáž gelovejch nehtů.

Můj problém je, že nehledám nějakou práci – proto jsou asi tři měsíce krátká doba. Zajímavý nabídky se prostě neobjevujou tak často jako práce v Mekáči.
Hledám práci, u který vydržim a kterou budu chtít dělat. Ne vojeb na deset hodin denně, za kterej ve výsledku dostanu minimální prachy a žaludeční vředy. Proto jsem si vybírala hlavně práce, který se mi líbily. Blbý je, že se líbí taky tuně dalších lidí (fakt, odkud se všichni ti lidi berou?) a moje kouzelný já na pohovorech moc neboduje. Úplně upřímně, radši budu dělat vocasa ve skladu než každej den brečet nad tím, jak děsně nesnášim to, co dělám.
Ano, jsem líná, rozmazlená a furt čekám na nějakou super práci na bílým koni, který bych se mohla plně odevzdat. Naděje umírá poslední.

Well, aby to zas nebyl takovej výblitek plnej deprese, přiznám se, že se něco rýsuje. Sice to není HPP s benefitama, šesti týdnama dovolené a pracovním počítačem, ale mohla by to bejt sranda.

Takže dost možná jsou tohle moje poslední proflákaný dny. Poslední dny přemejšlení nad tim, jestli bych se ještě mohla stát chovatelkou goril nebo vývojářkou feministickejch aplikací. Poslední dny blahýho nicnedělání a dumání nad životem. Poslední dny, kdy se nemusim převíkat z pyžama a nosit podprdu.

Ale možná taky ne. Každopádně když to klapne, tak vás budu v budoucnu zásobovat historkama z food byznysu. Návštěvu pracáku tedy asi poodložím na květen, podle toho, jak se to teďka vyvrbí. Nechce se mi tam chodit zbytečně, víme?

Btw, pokud se vám taky zdá, že jste s tim přívalem slunečného svitu zblbli, máte pravdu. Četla jsem teď o výzkumu, kterej dokazuje, že hezký počasí má negativní vliv na rozumový schopnosti. Já jsem tušila, že můj zdánlivě iracionální odpor ke slunečnímu svitu, jaru, sluníčku a opalování musí mít nějakou hlubší příčinu.

Proto asi upíři vždycky vypadaj tak sofistikovaně a sečtěle. A dokonce i ty blyštivý gay poddruhy dokážou recitovat Romea a Julii.