Skip to content

No, a co teda chceš vlastně dělat?

Protože mám teď jakýsi období sucha, žádný zábavný nabídky ani odmítnutí nepřicházej, takže nejsou ani žádný zajímavý historky, musím se trochu ponimrat ve svém zkaženém nitru a zamyslet se nad svým dosavadním pracovním životem. Odpověď na výše položenou otázku je pro mě v podstatě dost obtížná – sice bych asi měla vzít cokoli, co mi přinese nějaký love, ale už jsem trochu nakažená všema těma moderníma mantrama o tom, že máme dělat, co nás baví, seberozvoj a svoboda v práci a tak dále a představa, že budu do konce života pořád dělat někde vocasa (s možným příslibem stoupání na kariérním žebříčku, neasi), mě úplně nebere.

Mám takovou fixní ideu, že lidi, který jejich práce nebaví nebo je vyloženě sere, jí dělaji blbě. Tak nevim, je to naivní představa, že by lidi měli dělat něco, co maj rádi? Pak by třeba nebylo tolik věcí na světě pičou ke zdi, že ano.

Moje vysněný práce:

  • pirátka
  • zabíječka zombíků
  • nájezdnice
  • cestovatelka časem
  • loupežnice
  • majitelka obchodu s komiksy
  • farmářka
  • vědma, ježibaba, warlock
  • ztroskotanec na pustým ostrově
  • permakulturní zahradnice
  • vymýšleč úchylnejch nápadů (aka ideamaker)
  • chovatelka opic
  • food byznysačka
  • dokumentaristka
  • válečná fotografka
  • učitelka na prestižním pražském gymnáziu
  • social byznys-women
  • placený vzdělanec
  • tanečnice v muzikálu
  • kompars v Game of Thrones
  • spisovatel, komiksovej scénárista
  • vůdkyně sekty
  • bača
  • organizátorka Battle Royale nebo Hunger Games
  • internetová celebrita
  • být Jedi
  • být Joffrey de Peyrac
Moje pracovní zkušenosti se zatím naštěstí na ose absolutní zlo – opruz – neutrál – lehce zábavný – superpráce pohybovaly v tý lepší části. Teda až na jednoho šéfa nejmenované pražské kavárny.

Co jsem zatím dělala:

  • dělala jsem pingla
  • dělala jsem cosi jako kuchařku
  • dělala jsem mystery-shopping
  • dělala jsem vedoucí na táborech
  • provázela jsem dětičky po Praze
  • administrovala jsem srovnávací zkoušky
  • dělala jsem vocasa v dětským koutku, na Prague Food Festivalu, u otce v ordinaci, na pár konferencích a všude možně
  • dělala jsem součást řvoucího davu – fakt mi za to zaplatili
  • dělala jsem v neziskovce jako produkční
  • dělala jsem asistentku režie pro film o hipísácích
  • dělala jsem redaktorku a korektorku
  • dělala jsem reklamu tanečním
  • dělala jsem ve svatebním salonu
  • dělala jsem koordinátroku, PR, fundraising a další pakárny v jistým projektu
  • dvakrát mi zaplatili, že jsem byla v televizi
  • vozila jsem písek na školní hřiště
  • dělala jsem lektorku společenskejch věd
Co mě čeká v budoucnu:
Vidím v tom krutou diskrepanci.
Jaký jsou vaše vysněný práce?

11 Comments

  1. Tyjo, ty jsi fakt hustá!! Dáš mi příště podpis? To je ten nejcool blog, co jsme četla v mým životě! Mohla bych si s Tebou dát schůzku?

  2. A knizni podoba nebude? Ja chci taky podpis ale jen do knihy! A navic vydani vlasni knihy by zahrnovalo splneni vsech tehle vysnenych praci:

    vymýšleč úchylnejch nápadů (aka ideamaker)
    dokumentaristka
    válečná fotografka
    social byznys-women
    placený vzdělanec
    internetová celebrita

  3. Anonymní Anonymní

    a kdy bude další díl? Už jsem to přečetl celé třikrát a nemůžu se dočkat dalšího pokračování

  4. Anonymní Anonymní

    Milý Jelimane, jako absolvent humanitního oboru jsem se v Tvých článcích dost našel…..rozumím pocitům skepse, nízkého sebevědomí a deprese. Vím, jak je těžké přesvědčit okolí, že to co člověk studoval mělo smyslo (otázka jestli má smysl někoho přesvědčovat). Zároveň vidím přes zatím negativní výsledky, že přistupuješ k problému s nadhledem a ironíí. Máš tah na branku a snažíš se stále něco udělat…… Už dlouho jsem na netu s nikým nesouznil jako s Tebou. Je vidět, že máš vtip, umíš psát (jsem tak trochu z oboru) a pořád je tam tah na branku Proto jsem si jist, že to dopadne dobře…..třebaže nyní nevypadá situace asi zrovna růžověů tak přeju hodně sil (blog začínám sledovat a zuřivě Ti fandit) a na závěr připomenu Immanuela Kanta: Proti trampotám života dal Bůh člověku tři věci – naději, spánek a smích….Hodně zdaru!!!

    Martin

  5. Už dlouho se mi žádná takový článek nelíbil, některé ty sny s tebou sdílím a i se v něm nacházím, napíšeš ještě něco podobného?
    Dala by jsi mi nějaký tip, autogram nebo mít s Tebou nějakou schůzku?

  6. Zatim to můžu akorát vytisknout na tiskárně v Tescu a sešít sešívačkou, ale uvidíme, co budoucnost přinese.

  7. Díky! Ještěže máme toho Kanta, ten má naštěstí odpověď na všechno.

  8. Díky, zatím nevím, přibejvá to, když mě zrovna něco napadne, takže bohužel s pravidelností zatim nemůžu sloužit.

  9. Anonymní Anonymní

    Jak realizovat některé ty vysněné práce: "lovec zombie, kompars v Game of Thrones…" 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.