Výzva pro rok 2015 – najít si práci, co mi konečně zaplatí socku a zdrávku.
Tzn. žádná černota, žádný dohody. Živnosťák možná. Ale o tom pozdějc.
Rekapitulace:
– v červnu mi bylo 26;
– do té doby jsem studovala, ale musela jsem cálovat školu;
– pak jsem zvážila pro a proti – škola na prd, příjem na prd a makat tolik, abych poplatila zálohy + život + školný, abych mohla chodit do školy, kde polovina přednášek týdně odpadne, druhou půlku učí nadopovaní doktorandi a jediná přednáška, která za to stojí, se na celý půlrok ruší z důvodu nemoci vyučujícího, se mi tuze nechtělo;
– takže jsem našla další práci, udělala ŽL a vesele makám až do prosince, kdy projekt skončil.
A co že teď?
Po včerejší nezdařené výpravě na pracák jsem se rozhodla, že si dám tři měsíce na hledání pořádný práce. Takže do 13. dubna. Do té doby vás všechny budu blažit tím, jak to de. Nebo taky nejde.
Pak se tam potupně vrátim. Nebo si překoušu žíly na rukách. Nebo sbalím milionáře.
Be First to Comment